Chirurgický kouř – nebezpečí pro pacienty i zdravotnický personál

Běžnou součástí operačních výkonů jsou dnes elektrochirurgické přístroje a lasery, které využívají k řezání tkání termální destrukci. Během té ovšem vzniká tzv. chirurgický kouř, který obsahuje až 80 toxických chemických látek a představuje tak značné riziko pro pacienty i pro přítomné lékaře a zdravotníky. Jak tento závažný problém řešit finančně dostupnými nástroji?

Chirurgický kouř obsahuje toxické i karcinogenní látky

V současnosti jsou nezbytnou součástí operačních výkonů destrukce nebo naopak zacelování ran pálením pomocí vysokofrekvenčního elektrického proudu. Na jedné straně tyto moderní postupy zajišťují větší efektivitu a úspěšnost operací, na straně druhé ale při tepelném zásahu do tkání vzniká jako vedlejší produkt chirurgický kouř. Ten může být v lepším případě pro zdravotnický personál obtěžující, protože nepříjemně páchne a způsobuje problémy s viditelností. V horším případě ovšem může být chirurgický kouř dokonce zdraví nebezpečný, protože obsahuje toxické a karcinogenní zplodiny. V ohrožení je v tomto případě nejen samotný pacient ležící na operačním stole, ale také lékaři a zdravotníci, kteří se na operaci podílejí.

Seznam nebezpečných látek, které může chirurgický kouř obsahovat, je skutečně dlouhý. Jedná se například o uhlíky, uhlovodíky, virové částice, toxické plyny, buněčné zbytky, složky krve, karcinogeny a mnoho škodlivých látek, jako jsou benzen, toluen a formaldehyd. Chirurgický kouř je přitom až z 95 % tvořen vodou, což navíc usnadňuje přenos bakterií a virů.

Problém chirurgického kouře se týká především zdravotnického personálu, který mu bývá při výkonu své profese opakovaně vystavován. Některé výzkumy přirovnávají rizika spojená s chirurgickým kouřem ke kouření cigaret. Pouhý 1 gram chirurgického kouře představuje totiž z hlediska toxicity ekvivalent vykouření 3 až 6 cigaret. Během standardních operací přitom běžně vzniká i několik gramů kouře. Za předpokladu pěti pracovních dní v týdnu tak může být zdravotnický personál používající při operacích tepelnou energii vystaven ekvivalentu kouře z 20 až 30 cigaret za den. Zásadní rozdíl ovšem spočívá v tom, že zatímco kuřáctví je dobrovolnou volbou každého člověka, zdravotníci podstupují toto riziko při výkonu svého povolání během péče o životy a zdraví druhých.

Dosavadní způsoby ochrany měly řadu záporů

Nejběžnější ochranu pro zdravotnický personál představují ústenky a respirátory. To je ovšem poměrně neefektivní řešení. Běžně používané ústenky zadrží částice větší než 5 µm (mikrometrů), v případě respirátorů větší než 0,3–0,1 µm. Spousta výše zmíněných toxických částic má ale velikost mnohem menší, například částice virů jsou menší než 0,3–0,1 µm. Další možnost ochrany představují moderní odsávací a filtrační systémy, které jsou ovšem velmi drahé, takže se u nás téměř nepoužívají. Častěji se lze setkat s odsáváním pomocí centrálního odtahu, u toho si ovšem lékaři často stěžovali na hlučnost, která je rozptyluje při zákroku.

Efektivní řešení existuje

Okamžité řešení chirurgického kouře představuje pero s odtahem kouře Mölnlycke Plume Evacuation Pencil. Tato novinka zajistí osobám přítomným na operačním sále minimální expozici nebezpečným látkám uvolněným při tepelném řezání tkání. Pero má lehký štíhlý design a disponuje teleskopickou funkcí, která zaručuje rychlý a snadný odtah kouře u hlubokých i mělkých řezů. Velmi vysoká sací kapacita (85 l/min) přispívá nejen k bezpečnosti přítomných osob před toxickými látkami z kouře, ale také zlepšuje viditelnost během operace. Rukojeť otočná o 360° umožňuje volnost pohybu a velmi snadnou manipulaci. Pero s odtahem chirurgického kouře [Mölnlycke Plume Evacuation Pencil](https://www.molnlycke.com/products-solutions/plume-evacuation-pencil/) je k dostání jako součást našich chirurgických setů *ProcedurePak.

*Před použitím si pozorně prostudujte návod k použití.