Jak předejít vzniku keloidní jizvy

Jizvy vznikají na místě narušení kožní tkáně vlivem úrazu, operace, nebo třeba některých nemocí. Během života přijde většina z nás k řadě větších či menších jizev, které jsou výsledkem složitého procesu hojení. V případě, že během hojení nastanou komplikace jako například infekce, může se vytvořit keloidní jizva, která je větší než původní rána. Proč keloidy vznikají a jak jim zamezit?

Hojení kůže je složitý proces

Kůže se skládá ze tří základních vrstev složených z dalších dílčích vrstev. Nejsvrchnější vrstvou je pokožka (epidermis), pod ní je škára (dermis) a nejhlouběji následuje podkožní vazivo (subcutis). Bez jizvy zvládne lidské tělo zhojit jen velmi povrchová poranění, která zasáhnou pouze pokožku. V případech, kdy je rána hlubší a zasahuje škáru a podkožní vazivo, vzniká jizva vždy. Někdy jizva postupem času „zmizí“, respektive stane se téměř neviditelnou.

Proces hojení je velmi individuální a má na něj vliv řada faktorů. Mezi hlavní faktory patří věk, typ kůže a zdravotní stav pacienta. Významnou roli samozřejmě hraje také lokalizace rány, její hloubka, případně technika šití a způsob péče o ránu a následně jizvu (krytí, čištění, masírování apod.). Faktorem, který hojení komplikuje a zpomaluje, je infekce v ráně. Ta může být také důvodem, proč je výsledná jizva esteticky či funkčně problematická. V ideálním případě vznikne po zhojení jizva, která je světlá, hladká, měkká a pohyblivá.

Obecně se jizvy dělí na normální a patologické. Za normální se považují ty, s jejichž vzhledem i funkčností jsou pacient i lékař spokojeni. Patologické jsou pak jizvy, které jsou esteticky anebo funkčně problematické. Nejčastěji se patologické jizvy dělí na keloidní, hypertrofické a atrofické.

Keloidy mohou být větší než původní rána

Pokud proces hojení kůže probíhá bez komplikací, v místě rány se během něj vytváří tzv. jizvová tkáň, která má zranění chránit a podporovat jeho regeneraci. Někdy ovšem tato jizvová tkáň nadměrně roste a tvoří se hladké a tvrdé výrůstky zvané keloidy, což má za následek hrbolkovitý vzhled jizvy. Přesný mechanismus rozvoje keloidní jizvy není v současnosti zcela znám. Víme ovšem, že keloidy vznikají masivní nadprodukcí jizvové tkáně, která přerůstá ránu a zasahuje i zdravou kůži v jejím okolí. Pro keloidní jizvy je typické, že jsou hrubé, oblé a tvoří je nepravidelné shluky jizvové tkáně šířící se až za hranice původního zranění. Ke specifikům keloidních jizev tak patří, že mohou být i výrazně větší než rána. Jejich barva je v porovnání s okolní kůží často červená a tmavší. Obecně se tedy keloidy dají popsat jako jizvy nepravidelného tvaru, které vystupují nad povrch kůže a přerůstají původní ránu.

Keloidní jizvy mají tendenci tvořit se ještě dlouho po zahojení rány. U jizev obecně platí, že se mění až do 18 měsíců od svého vzniku. Keloidy mohou v některých případech dokonce vzniknout i po několika letech. Tyto jizvy se mohou objevit po většině běžných poranění kůže, jako jsou například popáleniny, škrábance, místa po chirurgickém řezu či místa po vpichu injekce. Často se objevují jako jizvy po akné, po planých neštovicích či po piercingu.

Proces hojení ran je u každého člověka do značné míry podmíněn genetikou a navíc jej mohou zkomplikovat například záněty. Keloidní jizvy vznikají nejčastěji na hrudníku, zádech, ramenech či na zadní straně krku. Keloidy sice nejsou zdraví škodlivé, ale mohou být nepříjemným kosmetickým problémem. Zvláště pokud se jsou tyto jizvy velké anebo se objeví na velmi viditelném místě, mohou narušovat sebevědomí. Pacienty navíc tyto jizvy v některých případech hodně svědí, což může být v běžném životě diskomfortní.

Prevencí je dlouhodobá péče o jizvu

Stejně jako u jiných typů patologických jizev je i v případě keloidů možné jejich vzniku zabránit správnou a dlouhotrvající péčí. S tou je nutné začít, co nejdříve je to možné. Platí totiž, že čím dříve začnete jizvu ošetřovat, tím lepší bude kosmetický i funkční výsledek. Základem této péče je čistota rány, respektive vznikající jizvy a jejího okolí. Jakmile je to tedy možné, například ihned po vyndání stehů, začněte jizvu pravidelně alespoň jednou denně čistit oplachovým roztokem či gelem Granudacyn. Jeho šetrné složení obsahuje lidskému tělu vlastní látky, jako je kyselina chlorná. Granudacyn ničí viry a bakterie a snižuje zánět na kůži. Tím výrazně přispívá k lepšímu průběhu hojení a snižuje pravděpodobnost vzniku patologických jizev.

Lékaři pacientům velmi často doporučují, aby čerstvé jizvy nevystavovali slunečním paprskům. UV záření totiž může způsobit hyperpigmentaci, tedy nežádoucí ztmavnutí jizvy. Jizvu je vhodné slunečním paprskům nevystavovat až do úplného zhojení, což může někdy trvat i rok. Účinnou technikou, jak v aktivní jizvě uvolnit pnutí a zabránit tak, aby se zbytečně zvětšovala, je jemné masírování. Tímto způsobem se napětí v oblasti celé jizvy pomalu uvolňuje, což podporuje její pružnost. Po dobu několika týdnů po zranění či operaci by se pacienti měli vyhýbat činnostem, které způsobují nadměrné pnutí jizvy, jako je například zvedání těžkých břemen, některé druhy sportů apod. Při výběru oblečení je vhodné dbát na to, aby oděvy hojící se kůži nedřely.

Další efektivní metodou, jak zabránit vzniku keloidní jizvy, je ošetření pomocí krytí Mepiform. Toto silikonové krytí má prokazatelně preventivní účinky a lze použít také ke zlepšení stavu a vzhledu starých jizev. V ideálním případě by pacienti měli Mepiform nosit 24 hodin denně. K dosažení co nejlepších preventivních výsledků by se krytí Mepiform mělo nosit 2–6 měsíců v závislosti na stavu jizvy.

Vzhled jizvy můžete ovlivnit

Keloidní jizvy jsou do značné míry geneticky podmíněny – predispozice k jejich vzniku se dědí. Genetiku samozřejmě ovlivnit nemůžeme, i tak ale máme podobu jizev do značné míry ve vlastních rukou. Správnou péčí je možné dosáhnout toho, že zbarvení keloidů bude světlejší a jejich povrch jemnější. Z funkčního hlediska vznikne v ideálním případě pružná jizva, která nesvědí a nebrání jakémukoliv pohybu. Věnovat dlouhodobě čas péči o vznikající jizvu se tedy rozhodně vyplatí.

Vstupujete na stránky, které jsou určeny zdravotnickým odborníkům a nikoliv laické veřejnosti.

Kliknutím na tlačítko “Rozumím” potvrzujete, že jste odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat. Berete na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.

Rozumím