Proč vznikají bércové vředy a jak se jim vyhnout?

Se zvyšujícím se podílem starších lidí v populaci je výskyt některých nemocí stále častější. Jedním z těchto onemocnění jsou bércové vředy, kterými v trpí až 3% lidí starších 65 let. Jaké jsou hlavní příčiny vzniku bércových vředů a existuje nějaká prevence?

Co to je bércový vřed a jaké jsou jeho typy

Název bércových vředů je odvozen od partie, kterou postihují. Oblast bérce se nachází mezi kolenním a hlezenním kloubem, tedy mezi kolenem a kotníkem. Bércové vředy jsou typem chronické a dlouhodobé otevřené rány se sklonem k recidivě. Při tomto kožním defektu dochází k rozkladu tkáně, v krajním případě může dojít až k jejímu odumření – nekróze.

Příčinou vzniku bércových vředů je nejčastěji onemocnění žilního nebo tepenného systému v rámci oběhové soustavy. Existují dva základní typy bércových vředů:

• žilní (venózní) vředy – o tento typ se jedná v asi 85% případů. Příčinou onemocnění je chronická žilní nedostatečnost, kvůli které dochází v dolních končetinách k hromadění krve. Průtok krve se zpomaluje a z přeplněných žil pak krev prosakuje do podkožních tkání. Následkem toho se objevují otoky, kůže má narudlou barvu a je její vrstva se ztenčuje. Pokožka se také velmi vysušuje a vznikají na ní šupinky. Venózní bércové vředy jsou zpravidla mělké a mokvají.
• tepenné (arteriální) vředy – vznikají jako důsledek onemocnění arteriálního systému dolních končetin, při kterém dochází k částečnému nebo úplnému uzávěru tepny. Bércový vřed tohoto typu se vyvíjí postupně. Nejprve je viditelné zarudnutí pokožky, později se vytvoří nehojící se stroupek a následně vzniká samotný vřed. Arteriální vředy se vyskytují hlavně u starších osob a pacientů s vysokým krevním tlakem. Nejčastěji vznikají na prstech či na patě. Jsou hluboké s výraznými navalitými okraji a často je překrývá pevná nekrotická (odumřelá) tkáň.

Roli hraje dědičnost i životní styl

Pravděpodobnost vzniku bércových vředů se zvyšuje s přibývajícími lety. Častěji jsou ohroženy ženy, u kterých může mít dále negativní vliv užívání hormonální antikoncepce a také těhotenství. Bércové vředy sice nejsou dědičné, ale dědí se některé předpoklady, které k jejich vzniku přispívají. Jedná se především o dědičnou dispozici pro vznik tzv. křečových žil či k poruchám žilního systému. Dalšími rizikovými faktory vzniku bércových vředů jsou například kouření, obezita a zaměstnání s přemírou sezení či naopak stání.

Žilní nedostatečnost, která rovněž patří k faktorům zvyšujícím riziko vzniku bércových vředů, postihuje asi polovinu dospělých v západní civilizaci. Souvisí to především s životním stylem s nedostatkem pohybu. Problematická jsou dále jak typická sedavá zaměstnání, tak povolání s dlouhým stáním (prodavačky, kadeřnice, kuchaři atd.).

Hodně zmůže i prevence

Ačkoliv mnohé faktory zvyšující pravděpodobnost vzniku bércových vředů ovlivnit nemůžeme, existují i preventivní postupy, které riziko nemoci významně snižují. Páteří prevence jsou v tomto případě pravidelný pohyb, přiměřená hmotnost, vyvážená strava, dostatek tekutin a nekuřáctví. Dále je vhodné omezit dlouhé sezení i stání. Správné fungování oběhového systému podpoříte také tím, když si budete během spánku nohy podkládat například dekou tak, aby byly výš než srdce. Pokud patříte do rizikové skupiny pacientů, doporučuje se nošení elastických či kompresních punčoch, které zabrání otokům a podpoří funkci žil.