Nejčastější typy chronických ran

Přes neuvěřitelný medicínský pokrok existují v oblasti hojení ran stále výzvy, které nebyly současnými metodami léčby ještě pokořeny. Jedním z nejpalčivějších problémů v této oblasti jsou chronické rány, jež jsou strašákem jak pro pacienty, tak pro ošetřující zdravotníky. Jaké jsou nejčastější typy chronických ran, co mají společného a jaké jsou nejnovější trendy v jejich léčbě?

Když se rána nehojí

Každá rána vznikne jako akutní. Kritériem, které pomáhá rozlišit akutní a chronické rány, je doba léčby, respektive jejích viditelných výsledků. Za chronické se považují rány, které ani po 6 týdnech adekvátní léčby nevykazují tendenci hojení. Narušení normálního procesu hojení ran je důvodem, proč se po uplynutí této doby z akutní rány stane chronická. K nejčastějším příčinám, proč se rána nehojí, patří infekce, přidružená onemocnění nebo základní stav pacienta (především věk, imobilita, obezita). Ačkoliv je výskyt chronických ran především u některých skupin pacientů poměrně běžný, péče o ně je leckdy zanedbávána, nebo na ni dojde až se značným zpožděním. S jakými typy chronických ran se lze setkat nejčastěji a co je způsobuje?

1. Bércové vředy

Obecně jsou nejčastějším typem chronických ran vředy. V rámci tohoto typu kožních defektů jsou pak nejběžnější vředy bércové, kterými podle odborných odhadů trpí zhruba 1 % populace, a u osob starších 65 let je to dokonce kolem 3,5 %. Pro bércové vředy je charakteristické poškození kožní tkáně v oblasti bérce, tedy mezi kotníkem a kolenem, a to ze žilních, tepenných či smíšených příčin. Častěji vznikají bércové vředy u žen a hlavními rizikovými faktory jsou kromě genetické predispozice obezita, nedostatek pohybu, těhotenství a nošení nevhodné obuvi.

K prvním příznakům bércových vředů patří zhoršení kvality kůže, která postupně vysychá a ztenčuje se. Pokožka je stále slabší a náchylnější k poranění, až se na ní začnou objevovat zarudlé či fialové skvrnky. Tyto flíčky časem vysychají a na jejich povrchu se objeví strup, který praskne, a tím se otevře bércový vřed zasahující až do podkoží. Bércové vředy jsou velmi náchylné k infekci, což léčbu velmi komplikuje. Přítomnost infekce v ráně prozrazuje typický silný zápach, což pacientům způsobuje navíc také psychické trauma. Dalším problémem je, že je u bércových vředů častá recidiva a léčba je tedy běh na dlouhou trať. Na druhou stranu je možné úpravou životního stylu riziko vzniku bércových vředů významně snížit. Základem jejich prevence je udržování přiměřené tělesné hmotnosti, aktivní životní styl, vyvážená strava, dostatečný pitný režim a nekuřáctví. Pokud se chcete o bércových vředech a jejich léčbě dozvědět víc, doporučujeme vám tento článek.

2. Diabetické vředy

Jen v České republice je v současné době asi milion pacientů s cukrovkou a jejich počet neustále roste. Pro cukrovku je typické, že se kromě nemoci samotné u pacientů současně projevují různá přidružená onemocnění diabetu. Jedním z chronických přidružených onemocnění je syndrom diabetické nohy. V důsledku faktorů souvisejících s cukrovkou, jako je neuropatie (snížená citlivost) a ischemie (nedokrvenost) nohou, dochází u pacientů ke vzniku vředů (ulcerací). Tyto ulcerace se velmi často rozvinou do stadia chronické rány, nebo dokonce gangrény (odumření tkáně). Syndrom diabetické nohy je velmi vážnou diagnózou, která u zhruba 1 % pacientů končí amputací dolní končetiny.

Diabetici by tedy měli jakékoliv ráně na noze věnovat zvýšenou pozornost a v případě potřeby co nejdříve vyhledat odborné ošetření na podiatrické ambulanci. Ačkoliv následky diabetických vředů mohou být velmi závažné, dobrou zprávou je, že proti jejich vzniku existuje účinná prevence. Jedná se o celý souhrn režimových opatření, jehož základem je dodržování léčby cukrovky, pravidelný pohyb, zvýšená hygiena a kontrolování stavu pokožky dolních končetin. O tom, jak konkrétně předejít vzniku diabetických vředů, jsme se rozepsali v tomto článku.

3. Dekubity

Velkým strašákem nejen pro pacienty samotné, ale také pro pečující osoby, jsou dekubity neboli proleženiny. Jedná se o chronické rány a poškození kůže či podkožních vrstev vzniklé působením tlaku a tření. Dlouhodobému působení tlaku na jednu partii jsou vystaveny především osoby upoutané na lůžko nebo na invalidní vozík, a tak jsou dekubity ohroženi především imobilní pacienti. Ke vzniku dekubitů jsou nejvíce náchylné tělesné partie s nízkým množstvím tkáně (tukové či svalové), tedy například pánevní a kyčelní oblast, okolí krční páteře, paty a zevní strany chodidel. Kromě imobility jsou rizikovým faktorem také vysoký věk a celkově zhoršený zdravotní stav.

Jakožto chronické rány se dekubity hojí problematicky a dlouho. Další potíž je v tom, že se snadno mohou stát vstupní branou pro infekce. Na druhou stranu lze praktikováním vhodných preventivních postupů vzniku dekubitů předejít až v 95 % případů. Pilířem účinné prevence je polohování pacienta za použití antidekubitních pomůcek a ošetřování rizikových partií speciálním antidekubitním krytím. Více o domácí léčbě dekubitů se dozvíte v tomto článku.

4. Komplikované pooperační rány

V rámci akutních i plánovaných operačních úkonů je důležitý nejen okamžitý výsledek operace, ale také proces hojení pooperační rány. Ten může být především vlivem některých faktorů komplikovaný. O tom, zda bude hojící proces probíhat bez problémů a jak bude vypadat výsledná jizva, rozhoduje kromě šikovnosti chirurga celá řada dalších faktorů. Nejčastěji jsou důvodem komplikací v průběhu pooperační fáze terapie věk a zdravotní stav pacienta (stav jeho imunitního systému, přidružená onemocnění, psychický stav apod.). Nejběžnější příčinou komplikovaného hojení pooperační rány je infekce, tedy kontaminace rány mikroorganismy. Naprostá většina infekcí v pooperačních ranách je endogenního původu, což znamená, že jsou vyvolány patogeny, které byly v organismu přítomny ještě před vznikem infekce.

V rámci moderních postupů léčby pooperačních ran se nyní často využívá metody tzv. vlhkého hojení, při které se může rána nerušeně hojit bez nadbytečného vyměňování krytí. Samozřejmostí je také důsledné dodržování hygieny a pravidelné dezinfikování rány a jejího okolí.

U všech typů chronických ran pomůže terapie kyslíkem

Jak jsme na předchozích řádcích popsali, příčiny i projevy různých typů chronických ran se liší, některé rysy mají ovšem společné. Všechny typy chronických ran spojuje to, že je jejich léčba bolestivá a náročná na čas i finance. Dalším společným znakem je, že komplikace při jejich hojení způsobuje nedostatek kyslíku v ráně. Přísun kyslíku bývá totiž u chronických ran blokován exsudátem, který se v ráně tvoří.

Efektivním způsobem, jak kyslík do rány dostat, představuje náš inovativní sprej Granulox. Obsahuje účinnou látku hemoglobin, mezi jehož unikátní vlastnosti patří, že dokáže ze vzduchu zachytávat a poté transportovat molekuly kyslíku. Po aplikaci se hemoglobin rychle a rovnoměrně rozprostře po povrchu rán a proniká skrze exsudát. Tím, že hemoglobin dopravuje molekuly kyslíku přímo do lůžka rány, zásadně urychluje proces hojení.

Okysličující sprej Granulox podporuje hojení u všech typů chronických ran včetně diabetických vředů, bércových vředů, dekubitů i pooperačních ran. Lze jej použít také na rány s výskytem vlhké gangrény a infikovaných ran. Jaké jsou prokázané účinky Granulox při léčbě chronických ran v porovnání se standardní terapií?

• O 50 % zkracuje dobu hojení diabetických vředů.
• Snižuje náklady na léčbu diabetických vředů až o 40 %.
• O více než 70 % snižuje bolestivost chronických ran.
• Redukuje až 99 % povlaku a ráně (oproti 33 % pri standardní terapii).
• Dvojnásobně zvyšuje množství zahojených ran za dobu 8–16 týdnů léčby.

Méně bolesti, času i finančních nákladů

Kyslík je nezbytnou podmínkou pro úspěšné hojení ran, a tak jeho zvýšené množství podporuje a urychluje hojící proces i u chronických ran, které ve standardní terapii nevykazují tendenci zlepšení. Za mimořádnými účinky okysličujícího spreje Granulox stojí obsažená aktivní látka hemoglobin, jež okamžitě transportuje molekuly kyslíku přímo do lůžka rány. Kromě toho, že je hojení rychlejší, je léčba Granuloxem pro pacienty prokazatelně méně bolestivá a navíc výrazně levnější než při standardní terapii.

Již od 1. 7. 2022 je sprej Granulox plně hrazen zdravotními pojišťovnami, a tak jsou jeho mimořádné účinky při léčbě chronických ran dostupné všem pacientům, u kterých léčbu předepíše jejich ošetřující lékař.